Posttraumatická stresová porucha po porodu/PTSD/ – realita nebo mýtus?

Psychické porodní trauma – realita nebo mýtus?

Posttraumatická stresová porucha po porodu / PTSD po porodu/

PTSD je téma, které mě oslovuje osobně i pracovně. Zvláště osobní zkušenost je mojí motivací s tímto pracovat, šířit osvětu mezi odbornou i laickou veřejností. Jako zdroj informací mi posloužila přednáška Mgr. Michaely Mrowetz (odkaz na ni pod článkem), samostudium, informace dostupné na internetu, konzultace s jinými odborníky. Přednášky Mgr. Michaely Mrowetz, kde jasně a přesně vymezila rizikové faktory pro vznik PTSD a její příznaky,  je  nosným zdrojem informací.

Jsem přesvědčena, že osvěta a informovanost je nejlepší a nejbezpečnější cesta pro všechny zúčastněné. Mnohému se dá předejít, pokud jsme informováni a aktivně s tím pracujeme. Je to čitelné a bezpečné pro všechny zúčastněné. I proto cítím naléhavou potřebu mé znalosti v této problematice dále sdílet.

Respektuji, že každý máme svoji cestu.

O důležitosti toho, jak přicházíme na tento svět, již bylo napsáno a řečeno mnohé.  Porod není jen  příchod nového človíčka na tento svět, má mnohem širší a hlubší kontext. Je to opravdová transformace ženy spojená s existencionálním prožitkem začátku i konce. Porod je dynamický děj. To, jakým způsobem je porod veden a jak žena porod vnímá, ovlivňuje fyzické a duševní zdraví matky i dítěte na další desetiletí.

 

Z psychologických průzkumů vyplývá, že ženy jsou náchylnějsí k prožití traumatu. Z výzkumů z Holandska, UK a Německa vyplývá, že PTSD po porodu se projevuje u 1,9 % žen a 30% žen projevuje symptomy PTSD. O výzkumu vedeném na toto téma u nás mi není známo.

S psychickým porodním traumatem mám zkušensot profesní i osobní. Za svoji lékařskou praxi v porodnici jsem byla přítomna i u komplikovaných porodů, někdy i život ohrožujícíh stavů. Komplikace jsme zvládli, zjednodušeně řečeno – ženy i děti přežily. Cítila jsem, že je pro ženy třeba udělat více. Poptávala jsem u kolegů i psychologů, leč tenkrát marně. S ženami jsem pracovala intuitivně. I v současné době dochází k bagatelizaci psychických obtíží žen spjtatých s porodem i u odborné veřejnosti / gynekologové, psychologové, psychiatři/.

Má osobní zkušenost je taková, že  příznaky byly bagatelizovány, poté chybná diagnosa s neadekvátní léčbou. K definitivní sanaci došlo až několik let porodu, kdy mi byla doporučena psycholožka erudovaná v této problematice. Byla jsem překvapená, jakou mělo neošetřené PTSD po porodu nad mým životem moc. Limitovalo mě i profesně, i z toho důvodu jsem se nemohla vrátit ke svému oboru. Bránilo mi být v kontaktu s těhotnými i rodícími ženami. Jsem ráda, že to je již minulost. Můj život je mnohem veseleší, pestřejší a šťastnější.

 

 Jaké jsou rizikové faktory pro vznik PTSD po porodu?

  • ztráta kontroly nad porodem – medikace, epidurál, vyvolání porodu s oxytocinem, SC, operativní porod, tlačení na děložní fundus, předčasný porod,
  • ztráta kontroly nad narozeným dítětem – separace dítěte od matky, úmrtí dítěte, záměna dítěte / i na krátký čas/
  • epiziotomie – nástřih hráze a pochvy, narušení tělesné a sexuální integrity s dopadem na intimitu a trvalé tělesné změny
  • zamezení volného pohybu – vynucená poloha, přivázání nohou na schauty,
  • fyzický kontakt se zdravotníky – vnímání vůní, pachů
  • poranění dítěte u porodu – zlomenina klíční kosti, jizvy na dítku po SC či dirupci VB
  • patologické způsoby agresivního a pasívně agresivního jednání zdravotníků a manipulace verbální i non-verbální
  • nejasné a jednostranné informace o možných rizicích od personálu
  • absence laktace po traumatických zážitcích
  • nešetrný a zraňující první kontakt s dítětem – přístup personálu, narušení procesu samopřisátí dítěte k prsu
  • ztráta podpory doprovázející osoby

 

Je zjevné, že zásadní podíl na vzniku PTSD mají okolnosti spojené s ústavní péčí během porodu.  Ústavní péče má svá pozitivaminimalizace novorozenecké a mateřské úmrtnosti. Což je jistě chvályhodné. Přinesla i svá negativa a těmi jsou potlačení individuálních potřeb těhotných a rodících žen.  Vede ke ztrátě odpovědnosti rodičů a k jejich pasivní roli. Vysoký tlak na zdravotníky, vysoká mírá zodpovědnosti vedoucí k pocitům vyhoření. Rodička je v dispenzární péči – „nemocný“ porod.

Podle jakých znaků či příznaků lze PTSD po porodu poznat?

 

  • Katastrofická událost – ženy mají těhotenství, porod nebo šestinedělí spojené se strachem o život, ať už svůj nebo dítka
  • Znovuprožívání – stále dokola si vybavují negativní prožitky spojené s těhotenství, porodem nebo šestinedělím
  • Vyhýbání – vyhýbání se místu, kde se jim příkoří událo. To může mít různé projevy – porodnická turistika, porod mimo zdravotnické zařízení, sterilita, odmítání gynekologických vyšetření
  • Iritabilita – přecitlivělost a podrážděnost spojená s porodem, vtíravé a neodbytné pocity opakovaného prožívání traumatické události, opakované rozebírání události na diskusních fórech, noční můry a děsy, častý pláč spojený se svěřováním se s porodním zážitkem

Častým příznakem jsou deprese, žal, zpřetrhání citových vazeb, vina, nereálná očekávání, narušený spánek, strach, neschopnost adekvátní důvěry.

 

 

Nabízí se logická otázka – Co s tím? Dá se tomu předejít? Jak s PTSD po porodu pracovat? Je možné eliminovat riziko vzniku PTSD po porodu?

Jak jsem již zmínila výše, většina rizikových faktorů pro vznik PTSD po porodu je spjata především s interakcí žen a zdravotníků ve zdravotníckých zařízeních. Toto volá po systémové změně vedoucí k humanizaci porodnictví a neonatologie a reformě stávajícího systému péče o těhotné a rodící ženy. Krásná představa. 🙂

 

Další možností, je začít u sebe. „Ženy sobě“

 

Převzít zodpovědnost a vědomě se připravit na porod. Optimálně ještě před otěhotněním se zaměřit na své sebe-vědomí. Podívat se na to, jak se vnímáte jako žena. Jaký máte vztah k sobě. Klíčový je v tomto vztah s matkou.

Zda jste zažila pocit bezpodmínečné lásky a bezpečí ve své původní rodině. Popřemýšlejte o okolnostech vlastního narození a dětství. Narazíte-li na nějaké šrámy, se kterými si sama nevíte rady, pak vyhledejte odborníka.

Ošetřit svá traumata – i z předchozích porodů. Strach dává prostor pro manipulaci a limituje nás.

Během těhotenství a porodu mít podporu blízké osoby, duly či PA. Sdílet své strachy, obavy a aktivně s nimi pracovat ať už sama / relaxace, imaginace, meditace, EFT, aj./ s podporou profesionála / dula, PA, terapeut/ či bylin / Bachovy květové esence, aromaterapie, aj./. Zapojit co nejvíce otce dítěte, podle jeho možností, do procesu těhotenství a porodu.

Definovat a ujasnit si porodní přání a další práce s nimi – konzultace se zařízením kde chcete rodit /ideálně s primářem či vrchní sestrou/. Aktivně se zajímat, jak jsou vedeny porody v daném zařízení. Ujasnění si svých očekávání s doporovázející osobou. Prostudování informovaného souhlasu ze zařízení, kde chcete rodit a práce s ním /ideálně v předstihu v klidu domova,  vyškrtání všeho, co není v souladu s vaším PP, dopsání, že PP je součásní informovaného souhlasu a PP k němu připevnit/.

Během těhotenství sdílení se ženami – cvičení, tance, kurzy předporodní přípravy, kurzy šátkování, péče o mimi, aj. Zkuste vnímat těhotenství jako posvátný čas napojení se na vaše miminko.

Pokud je to možné, pak se pokuste medicínsky nenarušovat porod. Farmaka brání přirozenému uvolňování extatických a láskyplných prodních hormonů a odstarňují pocity blaženosti, které se po porodu bez intervencí dostavují. Podpůrné a láskavé podmínky při porodu mají na jeho průběh i zpětné vnímání prokazatelný pozitivní efekt a zásadně snižují riziko případných zdravotních komplikací.

Ihned po porodu nepřerušovaný kontakt kůži na kůži mezi matkou a novorozencem, to napomáhá k utvoření pevné vazby mezi matkou a dítětem a dává tu nejlepší energii do života matky i dítěte.  Pro bonding je zásadní si uvědomit, že novorozenec má stále stejné potřeby, jako měl v děloze své matky – být nošený, kolébaný, mazlený a krmený /kojený/.

 


Dostaví-li se během šestinedělí nepřijemné nebo depresivní pocity, pak s nimi pracujte. Přijměte to jako příležitost k sebepoznání a zvolnění tempa, k procítění a zhojení. Negativní emoce v sobě nehromaďte.

Pokud se porod „nevydaří“ pak doporučuji vyhledat zkušeného psychoterapeuta, ideálně s klinickou praxí,  který  je erudovaný v práci s psychickými traumaty. Odborníka schopeného provázet ztrátami, truchlením, odčiněním a odpuštěním. Kdy vyhedat odborníka? Pokud  mateřství dlouhodobě nepřináší původně očekávanou radost a pokud  přetrvávající smutek nebo apatie narušuje prožívání nebo dokonce péči o dítě.

Mějte na paměti, že vše má svůj začátek i konec a vše má řešení.

 

 

Po uveřejnění jsem se setkala s reakcí od jednotlivců, kteří pracují se ženami s porodním traumatem, byla jsem nařčena z plagiátorství, poškozování jména Mgr. Michaely Mrowetz, jména mého i odborníků pracujících s tímto tématem. Od tohoto se chci distancovat. Původní text, byť byl v souladu s danými předpisy a dobrými mravy, jsem pozměnila ve snaze předejít podobným diskusím. Zdroje informací jsem uvedla hned v úvodu, byť to není běžná praxe.

Zdroj: http://www.psychiatria-casopis.sk/psychiatria/archiv-cisel/archiv/obsah-cisla-1-2013/povodna-praca/posttraumaticka-stresova-porucha-ptsd-po-porodu-diagnostika-terapie.html

 

Komentáře